JEDENÁCTKA | VE VÝROBĚ

| SYNOPSE
Když se novomanželé Klapzubovi nastěhují do starého zahradnictví, skoro není důvod o nich vyprávět. Co taky povídat o štěstí? Vše pod jejich rukama jen kvete, roste a kulatí se. Kedlubny, rajčata a nejvíc Klapzubka. A pak to praskne. Jedenáct kluků! Rodiče se snaží nikoho neopomenout, výchova jedenácterčat je dřina. Ale snad by se to všechno i povedlo, nebýt zpropadené války.

Klapzuba musí narukovat. A Zubatá si nevybírá, povolá i Klapzubu do zahrady Nejvyššího. Zůstane po něm jen prstýnek, čepice a pes Punťa. A jedenáct hladových krků. Jenže Klapzubka musí vydržet!!! A není tak úplně sama. Zjeví se jí Klapzuba a pokouší se jí sdělit svůj plán! Ale jediné, co se mu podaří, je podat Klapzubce píšťalku. Celá němohra se zvrtne, Klapzubka podlehne gravitaci a po pádu do vozíku se prožene městem, jen Punťa za ní! Náhodou se rozplácnou zrovinka o fotbalový stadion. Tam jí to dojde. I díky rozhlasovému komentátorovi Vrábelovi, kterého „zaujme“ žena na fotbalovém zápase. To netuší, že i on se stane součástí našeho spektáklu. V Klapzubce se rodí myšlenka. Trávník. Píšťalka. Jedenáct kluků a ten tátův plán! To je ono. Udělá z nich fotbalový tým!

Přesvědčit jedenáct rozjívených klacků není hračka. Každý je jiný. A každý svůj. Nejvíc do sebe jdou Honza s Pepanem. Ten nejmenší a ten prvorozený – byť jen o půl minuty. Jsou jako voda a oheň. Kluci rychle pochopí, že máma to myslí vážně a vrhnou se s ní na trénink. Zrychlují, sílí a vybrušují se k dokonalosti, jako se vybrušuje Klapzubka v jejich trénování. Návštěva u Vrábela, ve kterém paní Klapzubová spatřuje idol a ikonu současného fotbalu, ji nastartuje k ještě většímu zápalu.

Vrábel se totiž novopečené trenérce vysměje. Poradí jí, aby se vrátila k plotně – a jestli s kluky vyhraje jediný zápas, sní svůj klobouk. Ponížená Klapzubka vycítí, že na chlapy bude platit ženská logika, a kromě techniky učí kluky myslet jako ona. Výsledek je ohromující. První zápas v třetí lize: 20:0 pro FC Klapzuba. Touha vyhrávat roste se zoufalstvím všech poražených týmů a jejich úpěnlivých proseb, aby Klapzubáky přeřadili do vyšších soutěží jsou záhy vyslyšeny. A tak se bleskurychle prokopou až do ligy první, kde deklasují Slávii i samotnou Spartu. Jsou mistři. Dokázali to!

Teď však bojují s popularitou jako Vrábel se sousty svého klobouku. Klapzubka cítí, že prohrává. Sláva kluky ničí jako každého, kdo k ní přičichne. Ani pohled na poníženého Vrábela Klapzubku nepotěší. Ze vzájemného despektu se rodí něco jako obdiv. Vrábel oznamuje, že několik kluků bude v reprezentaci a pojedou na mistrovství světa. Máma ale trvá na tom, že buď všichni nebo nikdo. Podaří se a pojedou všichni.

Kluci jsou nadšení, že uvidí svět, a máma je ráda, že je má zas pod kontrolou. Vrábel doufá, že budou mistry světa a on se stane mistrem světa pro Klapzubku, jejímuž kouzlu víc a víc podléhá. Jejich vítězné tažení se ovíjí kolem zeměkoule, dokud nestojí ve finále. A proti nim mnohonásobný mistr světa a obhájce titulu – Brazílie!

Snad by i kanárky rozbili, kdyby se cestou lodí nestala ta tragická událost. Kluci se nechají vyhecovat k přátelské čutandě s plavčíky. A jsou si sebou tak jistí, že dostanou svůj první gól! Úplně první! Jiný by se tomu zasmál, ale oni se do krve pohádají. Všechna zlost, všechen pot a ústrky vybuchnou. A v ten okamžik si Klapzubka uvědomí, že je nenaučila to nejdůležitější. Prohrávat.

Přijíždí do Brazílie nalomení. Korunu tomu nasadí probíhající karneval, který kluky strhává do víru oslav, místo aby šli před zápasem spát. Ale všechno zlé je k něčemu dobré. Ten smutný večer patří Vrábelovi. Pokusí se Klapzubku utěšit a vyzná jí lásku. Jenže v nejlepším se vracejí kluci a vidí, že jejich máma zradila tátův plán a odkaz – a tím i je. Na okamžik se jejich rivalita spojí proti Klapzubce. Nechtějí takovou mámu. Ani trenéra! Zítra budou hrát sami – i bez ní si užijí triumf vítězství.

Ráno zamíří kluci na stadion a Klapzubka do přístavu. Je smutná a zlomená. Jenže kluci bez mámy hrají jako omámení. V poločase už prohrávají 2:0. Pochopí, že udělali chybu. Že skutečný mistr musí dokázat odpustit a přiznat si svá selhání. Jenže ani to teď nestačí. Punťa se rozběhne do přístavu, aby Klapzubku přivedl zpět. Loď už ale vyplula. Klapzubka skočí a doplave zpátky na břeh.

Po přestávce jsou kluci zpátky ve hře. Záhy je to 2:2. Ale brazilský trenér má v záloze ještě jednu tajnou a zákeřnou intriku. Nakloní hřiště – a je to 3:2. Mezitím se ale máma přiřítí ke stadionu, ale ten je zamčený. Napadne ji vyběhnout do kabinky komentátorů, kde sedí nešťastný Vrábel. Mikrofon, který mu Klapzubka vytrhne, aby kluky povzbudila, ale vysílá jen do rádii doma za oceánem. Nikdo si nevšimne pejska, který zamění dráty ve vedlejší kabině a mikrofon přitisknutý k mámině hrudi teď vysílá na stadion tlukot jejího srdce. Kluci zvedají hlavy. Je to srdce, které všichni znají. Pod ním je máma nosila. Všechny. Společně! Celý tým! Máma! Máma je zpátky. A klukům se vrátí víra, jistota a síla. S poslední minutou je stav vyrovnaný! A je tu poslední rána, která všechno rozhodne. Bodlo přinášející konec i začátek.

Šťastný tým slaví, s mámou na ramenou a s mistrovským pohárem míří na letiště, zatímco nešťastný Vrábel se zlomeným srdcem odjíždí do přístavu. Kluci se ale pro něj společně s mámou vrátí a odpustí mu jeho slib, protože pochopili, že „Fotbal je až na druhém místě…“.

| ŠTÁB
Námět – Eduard Bass
Scénář – Marek Epstein
Výtvarník – Tomáš & Martin Zachovi
Režie – David Súkup
Délka – 80 minut
Předpokládaná premiéra – 2025
Animační technika – kombinace reálných loutkových dekorací a 3D/CGI animace postav
Producent – Martin Vandas – MAUR film

Vývoj filmu podpořen Státním fondem kinematografie a Creative Europe MEDIA.

| KE STAŽENÍ
Vizuály Zip/jpg

| GALERIE

| SLOVO AUTORA
Sáhnout po knize klasické, je od autora vždy drzost a zavání to malérem. I já jsem dlouho váhal, zda mám právo mrzačit dílo českého prozaika Eduarda Basse. Nakonec jsem se rozhodl, že se o to pokusím i s rizikem, že si natluču. Bassovy sloupky, které vyšly knižně v roce 1922 v beletristické úpravě, nabízí pro film ideální podhoubí.

To už vycítili i filmaři před námi. Obě předešlá zpracování v sobě ale nesou jisté slabiny předlohy, která není dramatická, ale především epická. Bass nepsal příběh, ale spojil své novinové články do sledu fantastických událostí. Co může hranému filmu škodit, může být pro film animovaný předností. Akční děj, nadsázka, se kterou se může potkat jedenáct bratrů na trávníku, archetypy postav, exotická prostředí.

Nabyl jsem přesvědčení, že můžeme ukázat, co Bass zašifroval do řádků papíru: velký příběh rodiny a neskonalé píle. S příchodem vlastních dětí mě patálie starého Klapzuby a jeho ženy s jedenácti potomky připadaly stále více a více nadčasové. V knize nejde jen o fotbal. Uvnitř příběhu jsou naznačena dramata společenská i osobní. Příběhy se odehrávají na pozadí politické reality třicátých let. Eduard Bass pootevřel dveře fantazie, které animovaný film dokáže poutavě rozrazit a vtáhnout diváka do světa, jaký kdysi patřil jen čtenářům. A to stojí za pokus. I když fotbalistům a filmařům se u nás neodpouští…

Marek Epstein
scénárista a sportovec