MÁMA MÁ VŽDYCKY PRAVDU | VE VÝROBĚ

| SYNOPSE
Co by se stalo, kdyby měla máma vždycky pravdu? Říkají vůbec mámy vždycky pravdu? Když budu šilhat zůstane mi to? A co pivo, to se může ochutnat? Nebo skončím jako ten nejmenší děda v domově důchodců? Opravdu budu mít po špenátu svaly jako Pepek námořník?

Film sleduje několik domácností maminek a jejich dětí. Groteskní absurdní příběhy vychází z nejvíce rozšířených frází, které se říkávají dětem, pro které jsou ale v jejich myšlení naprosto možnou realitou. Také v mém filmu budou tyto situace dohrané tak, jak by to vypadalo, když by naše mámy měly opravdu vždycky pravdu. Absurdnosti, jako rozvázaný pupík, žáby v břiše, oči až u sousedů jsou skvělou příležitostí pro využití možností animovaného filmu, pro který není žádná doslovnost nemožná a nezrealizovatelná. Film je primárně pro dospělého diváka rodiče, který si uvědomí sílu i absurdnost svých výstrah, ale doufám, že bude bavit také děti.


| ŠTÁB
Režie, scénář, animace
– Marie Urbánková
Producent – MAUR film (Mária Moťovská), UMPRUM

Předpokládaná délka – 7 min.
Předpokládaná premiéra – 2022

Finančně podpořeno Státním fondem kinematografie.

 

| GALERIE

 


| DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE
REŽIJNÍ EXPLIKACE
Můj nový krátký animovaný film by měl vzniknout, jako má diplomová práce v Ateliéru filmové a televizní grafiky v Praze na UMPRUM ve spolupráci s filmovou produkcí MAUR film, která koprodukovala můj předchozí bakalářský film Betonová džungle.

Zatím je projekt v rané fázi, kdy máme námět, u kterého věřím, že má potenciál, ale je na tom ještě hodně práce. Námětem mého filmu by měly být ty „největší nesmysly“, které se malým dětem říkají… Když jsem přemýšlela, čemu bych se měla věnovat ve své diplomové práci, chtěla jsem vzít něco úplně jednoduchého a zábavného. Velmi mě inspiroval film Enough jehož autorem je Anna Mantzaris. Obdivuji jeho naprostou jednoduchost a vtip. Spousty z nás si dodnes nesou taková malá traumata z dětství. Jedna má kamarádka, které maminka tvrdila, že se nesmí vyčůrat v moři, jinak ji to bude pálit se dodnes ve svých 26 letech v moři neodváží vyčurat, i když ví, že je to blbost. Napadlo mě, kolik takových nesmyslů asi existuje. Udělala jsem si mezi kamarády svůj malý průzkum a získala jsem kolem stovky takových situací.

Chtěla bych pracovat s nejznámějšími a nejčastějšími nesmysly, aby se každý divák dokázal alespoň s některými situacemi ztotožnit a pochopil tak celý film. Vybrané ukázky maminkovských „napomenutí“: – „Když budeš šilhat, zůstane ti to!” – „Když budeš jíst špenát, budeš silná jako Pepek námořník.” – „Nedělej ksichty, zůstane ti to.” – „Když sníš pecky od melounu, vyroste ti v břiše meloun.” – „Když budeš skákat a dupat, propadneš se do západního Německa (případně Číny nebo pekla).” – „Když budeš jíst ve stoje, budeš mít tlustý nohy.” – „Když si budeš vytahovat holuby z nosu, naroste ti chobot.” (nebo také přiroste ti prst k nosu). – „Když se budeš šťourat v nose, budou ti tam parkovat autobusy.” – „Když vypiješ hodně vody najednou, budeš mít v břiše žáby.” – „Když se budeš šťourat v pupíku, rozváže se ti.” – „Když budeš jíst syrový těsto, nakyneš a vybouchneš.” – „Když budeš pít pivo, nevyrosteš.” – „Když budeš jíst hodně mrkve, uvidíš až za roh.” – „Když spolkneš žvýkačku, zalepí se ti střeva.”

Tato je malá ukázka základních situací, z kterých by měl být film poskládán, nicméně ještě nevím, které ve finále použiji, navíc sbírám další. Finální výběr by měl vzejít z dramaturgické a scénáristické úvahy, nicméně už teď tyto všeobecně známé fráze naznačují svůj absurdní humorný potenciál. Ráda bych pracovala na případech několika domácností, ve který se tyto mateřské varování naplní a díky animaci dojdou své absolutní podoby. Mozaikovitá kompozice by sledovala několik malých příběhů, které se střídají a postupně vytvářejí společně gradující děj, který postupně začne dávat smysl a spojuje se. Princip by se měl opakovat, ale střihem by se měly pointy prozrazovat po představení více situací.

Pro přesnější představu uvedu příklad: chlapeček se šťourá v rizotu, pečlivě vybírá každý oranžový kousek mrkve, který nemilosrdně odstrčí na kraj talíře. Maminka mu vysvětlí, jak je mrkev důležitá a „kdo jí mrkev, ten vidí až za roh“. Po vysvětlení do sebe klučík natlačí všechnu mrkev, protože samozřejmě vidět za roh, je přece bezva! A máma? Máma má vždycky pravdu, tak se přemůže! Film bude složený z takových malých etud, které se různě prolínají. Konec filmu může ukazovat situace všech hlavních dětských hrdinů, jak to dopadlo, když měla máma pravdu. – Holčička jde spát a přes obrovské břicho, ve kterém jí vyrostl z pecky meloun se snaží přetáhnout bílý nátělník. Chlapeček z příběhu s mrkví má oči, jak dva makaróny, které se plazí přes 3 pokoje a šmírují u sousedů. Malá holčička, která dělala u večeře opičky a roztahovala si uši, je má nyní jak slon a nejdou jí za nic na světě vrátit zpátky k hlavě. Zkrátka, jak by to vypadalo, kdyby mámy měly vždycky pravdu…